---

Dane, po několika letech opouštíš Florbal Ústí a čeká tě zahraniční angažmá ve Švýcarsku. Jaké jsou tvoje první pocity?

Pocity jsou smíšené, ale určitě převažují ty pozitivní. Těším se na to, co přijde, a beru to jako novou životní i florbalovou výzvu.

Jedná se o tvůj první přestup v kariéře. Jak těžké bylo udělat rozhodnutí opustit klub, ve kterém jsi vyrostl?

Bylo to samozřejmě těžké, protože jsem tady strávil celý svůj florbalový život. O to víc mě ale lákalo zkusit něco nového. Právě touha poznat jiné prostředí mi při rozhodování hodně pomohla.

Proč padla volba právě na Švýcarsko? Co od této zkušenosti očekáváš?

Švýcarsko mě jako země lákalo více než například Finsko nebo Švédsko. Ať už kvůli přírodě, jazyku nebo tomu, že je blíž domovu a případné návštěvy rodiny budou jednodušší.

Po sportovní stránce očekávám jiný styl florbalu a fyzicky náročnější hru. Největší posun ale možná přijde v osobním životě. Přestěhovat se do jiné země je velký krok a věřím, že mě to posune nejen jako hráče, ale i jako člověka.

Ve Florbalu Ústí jsi prošel mládeží až do A-týmu. Na co budeš vzpomínat nejraději?

Především na všechny zážitky s partou kluků, která se během let moc neměnila. Prožili jsme spolu spoustu krásných momentů. Nejraději budu vzpomínat na letní turnaje, jako jsou Prague Games nebo Czech Open.

Minulá sezóna vyvrcholila záchranou v Livesport Superlize. Jak silný okamžik to pro tebe byl?

Byl to jeden z nejsilnějších momentů mé kariéry. O to víc, když si člověk uvědomí, jak náročná celá sezóna byla. Právě kontrast mezi jejím průběhem a způsobem, jakým jsme Superligu nakonec zachránili, udělal ten zážitek ještě výjimečnějším.

Máš nějaký moment v dresu Florbalu Ústí, na který nikdy nezapomeneš?

Jednoznačně postup do Superligy v Karlových Varech. Zažít takovou euforii je obrovské privilegium a ne každému se to podaří. Navíc jsme tam díky našim fanouškům měli téměř domácí atmosféru, i když jsme hráli venku.

Co ti Florbal Ústí dal?

Ani nevím, jestli se dá říct, že mi klub pomohl. Spíš mě jako florbalistu vytvořil. Bez Florbalu Ústí bych žádnou kariéru neměl. A po lidské stránce? Především přátelství na celý život.

Co očekáváš od švýcarského florbalu?

Myslím si, že mě čeká jiný přístup a fyzicky náročnější hra. Náročná bude určitě i komunikace, hlavně ze začátku. Největší posun ale očekávám v osobním životě. Florbalový jazyk je totiž všude na světě podobný.

Budeš dál sledovat výsledky Florbalu Ústí?

Určitě. Když mi to program dovolí, rád se podívám i na celé zápasy. Držet klukům palce budu samozřejmě dál.

Věříš, že se jednou do Ústí vrátíš?

Žádný dlouhodobý plán zatím nemám, takže je to určitě možné.

Co bys chtěl vzkázat fanouškům?

Bylo mi ctí hrát tolik let před nejlepšími fanoušky v republice. Ať už jsme hráli první ligu nebo Superligu, na každém zápase panovala neskutečná atmosféra – doma i venku. Chtěl bych jim za to moc poděkovat. Není to vůbec samozřejmost a všichni v kabině jsme si jejich podpory nesmírně vážili. Ústečtí fanoušci mi budou ve Švýcarsku hodně chybět.

Co bys popřál Florbalu Ústí do nové sezóny?

Přeji klukům, aby se jim podařilo splnit všechny cíle, které si před sezónou stanoví. Hlavně ale, aby je průběh sezóny bavil a aby byla úspěšná.