Pro zkušeného obránce zároveň nepůjde o úplně neznámé prostředí. Velmi dobře se zná s trenérskou dvojicí Tomáš Janeček – Petr Pajer, pod kterou v minulosti působil. Právě jejich přítomnost v Ústí sehrála při jeho rozhodování důležitou roli.

Novou posilu jsme při této příležitosti krátce vyzpovídali.

Honzo, vítej v Ústí! Na úvod se představ našim fanouškům a přibliž jim svoji dosavadní florbalovou kariéru.

Ahoj, v první řadě děkuju za přivítání, které je pro mě neuvěřitelně milé – od spoluhráčů přes vedení klubu až po správce na hale. 🙂

Florbal hraju už tak dlouho, že to snad ani nedokážu spočítat. Celou mládežnickou část kariéry jsem prožil v Tatranu a při přechodu do mužů jsem se po zranění kolene přesunul rovnou do Black Angels. Tam jsem, pokud nepočítám roční fúzi s Pardubicemi, odehrál celou svou dosavadní mužskou kariéru.

Za ty roky se nám podařilo posunout z bojů v play-down první ligy až do klidnějších vod Superligy.

Do Ústí přicházíš na roční hostování z Black Angels. Jak se celý přesun zrodil a proč ses rozhodl právě pro Ústí?

V Black Angels se začala tvořit koncepce odlišná od té, jejíž součástí jsem byl během předchozích let. Vize postavit tým především na mladých hráčích už pro mě přirozeně znamenala trochu jinou pozici.

V tu chvíli mě oslovili Thomas s Petisem. Po několika odchodech z řad obránců hledali někoho se zkušenostmi a, řekněme, expertízou na zneškodňování soupeřových střel. Nabídli mi možnost zkusit právě Ústí a celé mi to začalo dávat smysl.

Velmi dobře znáš trenérskou dvojici Tomáš Janeček a Petr Pajer. Jakou roli při tvém rozhodování hrálo právě jejich působení v Ústí?

Thomase s Petisem znám víc než dobře a právě oni byli pro moje rozhodování naprosto zásadní.

Společných zážitků máme nespočet, a to jak sportovních, tak osobních. Oba mají dar a dostatek profesionality k tomu, aby dokázali držet správný balanc mezi rolí trenéra a lidskou stránkou. Dokážou pochopit srandu, rozhodně ji nezkazí a umí si ji udělat i sami ze sebe.

Pro lidi kolem sebe tím vytvářejí velmi příjemnou, až rodinnou atmosféru. To už jste určitě měli možnost trochu poznat a myslím, že každý, kdo je zná, mi dá za pravdu.

Přicházíš na pozici obránce. Jak bys charakterizoval svůj herní styl a co od tebe mohou ústečtí fanoušci očekávat?

Vždycky jsem byl hlavně bojovník, který nic nevypustí, neuhne a nikdy se nevzdává. Kdybych si měl vybrat, jestli se nechám stokrát napálit balónkem do hlavy, nebo dostaneme jeden gól, neváhám ani vteřinu a jdu otevřít střelnici.

Fanoušci ode mě tedy mohou očekávat především bojovnost a nasazení. A snad už k tomu můžu přidat i nějaké zkušenosti.

Co od svého ročního působení v Ústí očekáváš a v čem by ses chtěl během sezóny nejvíce posunout?

To je těžká otázka. Cílů, nebo spíš přání, je spousta. Základem pro mě je dobře zapadnout mezi kluky a být užitečný v roli, kterou v týmu dostanu.

Hlavně doufám, že mě bude florbal bavit, že bude bavit spoluhráče i diváky a že naše společná práce bude dávat smysl.

Na závěr – co bys chtěl vzkázat fanouškům Florbalu Ústí před svou první sezónou v modročerném dresu?

Slibuju, že budu dělat všechno, co je v mých silách, abych si svoje místo v kádru i v očích fanoušků zasloužil.

Vím, že fanoušků chodí v Ústí na zápasy opravdu hodně, takže se budu hlavně snažit, aby chodili dál – a hlavně rádi!

Autor: Jiří Horák