V 15 letech z 3. ligy do superligy, tohle je příběh ústeckého odchovance Petra Kopty

V premiérovém článku z nové rubriky „odchovanci“ se podíváme na zoubek bývalému ústeckému hráči a trenérovi Petru Koptovi přezdívanému „Koptič“. Ten si s Ústím vyzkoušel několik lig, dokonce i nejvyšší ligu mužů. Koptič dále vyzkoušel angažmá v pražském SSK Future, v Liberci a také v FBŠ Bohemians. Po několika letech se vrátil do Ústí a pomohl v roli asistenta trenéra k postupu do superligy. Petr dnes působí jako asistent trenéra v České Lípě.

43_20220120_084109.jpg

Petr „Koptič“ Kopta spojil svůj život s florbalem ve svých 15 letech, kdy se zapsal do tehdejšího jediného ústeckého klubu USK Slávie Ústí nad Labem, se kterým se dostal do nejvyšší české soutěže, dříve známé jako 1. liga mužů. Ústí tehdy vydrželo v nejvyšší soutěži 4 sezony. 

Koptič se po několika letech v ústecké Slávii přesunul do pražského SSK FUTURE, se kterým zažil největší týmový úspěch, kdy v sezoně 2003/2004 bral bronz z nejvyšší české soutěže. Tehdy se v tomto pražském týmu objevili hráči jako David Rytych nebo Daniel Šebek. Future zanikl v roce 2013, kdy se spojil s AC Sparta Praha.

Podívejte se na první TV utkání ústeckého florbalu z nejvyšší soutěže ze sezony 2000/2001


Po veleúspěšném tažení v sezoně 2003/2004 se Koptič rozhodl změnit působiště a přijal nabídku Liberce, tehdy s přízviskem Crazy Boys Liberec, kde strávil čtyři sezony. S Libercem si ve všech sezonách zahrál nejvyšší soutěž, největším úspěchem však bylo pouze dosažení čtvrtfinále v poslední jeho sezoně, kde Liberec podlehl právě Future.

Z Liberce Petr přestoupil do Bohemians, kde však setrval pouze půlku sezony, po které se na dva roky přesunul do České Lípy, která hrála 2.ligu mužů. V roce 2010 se vrátil po 7 letech do rodného Ústí nad Labem, kde odehrál dalších 8 sezon jak za hlavní tým mužů, tak za B-tým a veterány. Několikrát se v týmu postavil na lavičku jako trenér dětí nebo jako asistent trenéra mužů. Největším trenérským úspěchem v barvách Florbalu Ústí dosáhl v sezoně 2016/2017, kdy po boku Marka Vojty pomohl dotáhnout Ústí do superligy. 

Koptič dnes působí již druhou sezonou jako asistent trenéra v České Lípě. Hokejku však nepověsil na hřebík a jeho fanoušci ho stále mohou sledovat v lize veteránů.

1. Ahoj Petře, Tvá florbalová kariéra je spjata s Florbalem Ústí. Přibliž nám dobu, kdy jsi za Ústí hrál?

"Moje kariera začala v 15 letech, můj profesor na gymnáziu se mě zeptal při školním turnaji, jestli to nechci zkusit a tak jsem šel . Dorost, junioři to tenkrát neexistovalo, takže rovnýma nohama mezi chlapy do 3.ligy. Pamatuju si, že první turnaj, první zapas 2x20 a my hráli banánovejma hokejkama a seděli jsme 38 minut na trestný, ale postupně jsme se zlepšovali a každý rok jsme postoupili o ligu výš, až jsme si s Ústím zahráli tenkrát extraligu."

2. Popiš nám, jak tvá kariéra probíhala po odchodu z Ústí?

Moje kroky z Ústí mířili na SSK Future, tam jsem se přesunul z útoku do obrany, ale byl to super rok. Hodně mi toho dal, jezdil jsem 4x týdně na tréninky do Prahy, vracel se v 0:30 a ráno jsem šel do školy, ale hodně jsem se toho naučil. S Futurem jsme skončili třetí, kdy jsme porazili Vítkovice. Poté přišlo čtyřleté angažmá v Crazy Boys Liberec, poté půl roku v Bohemians a pomalu jsem se začal vracet zpět. 2 roky v České Lípě a rok v Litvínově. Pak návrat do Ústi do role hrajícího spolutrenéra s Leošem Tučkem a bratrovražedné války s TBC Ústím. Poté spojení klubů, trénování mládežnických kategorií, pak dělání asistenta Marku Vojtovi u áčka a postup do Superligy. Neskutečný počet zážitků... Ústí mám a budu mít v srdci.

3. Sleduješ výkony Florbalu Ústí? Co na ně říkáš a co bys jim popřál?

Tak samozřejmě, že sleduju Ústí, vždyť spoustu těch kluků jsem trénoval a zajímá mě jaké z nich vyrostli osobnosti. Ústi v 1.lize hraje výraznou roli a podle mě patří ke klubům, které se budou prát o postup. Má výrazně navrch ve své fyzické připravenosti. Možná v playoff bude chybět někdo zkušenější a možná taky ne, protože tu roli vezmou na sebe i mladší kluci a bude to jen dobře. Ústí sleduju i kvůli tomu, že můj syn Vojta chytá a hraje za mladší žáky. Přeju Ústi jen spoustu sportovních úspěchů ve všech kategoriích a třeba se naše cesty zase někdy spojí.

Autor: Dominik Hrabě